Samedi
O klanu:
Členové klanu jsou v podstatě rozpadající se hnijící mrtvá těla, pocházející z oblasti Karibiku nebo Itálie. Vzdáleně podobni Nosferatu, jsou schopni kontaktu se smrtelnou společností pouze pomocí disciplíny Obfuscate. Většina ostatních Rodných vidí Samedi jako velkou trhlinu v maškarádě. Často jsou zaměňováni za zombie, ale k těm se vůbec nehlásí. Jejich pokožka je měkká na dotek a zanechává stopy odporné tekutiny i po nejlehčím kontaktu. Někteří Samediové jsou jen kost a kůže vzhledem připomínající vysušené mumie. Jindy mají Samediové zapadlé oči a ustupující rty a dásně s odhalenými zuby. Skoro všichni Samediové mají uhnilý nos. Z těchto Rodných se line tak odporný zápach rozkladu, že neodpudí jen ty Rodné s nejsilnějším žaludkem.
Jejich kořeny nejsou přesně doloženy avšak s největší pravděpodobností pocházejí z klanu Nosferatu nebo Giovanni. Ti jak však s opovržením odvrhli. Přesto na tyto dva klany Samedi neútočí. Pouze pokud by jim někdo velmi řádně zaplatil. Někteří si myslí, že patří spíše ke klanu Cappadocian, protože se oba klany zajímají o smrt a mají velmi podobné disciplíny. Většina Samedi byla už za svého života fascinována smrtí a nejinak tomu bývá i po jejich Přijetí.
Samedi obvykle pracují jako assasini a ochránci pro Camarillu i Sabbat. Obě sekty za to však musí řádně zaplatit. Avšak Camarilla s nimi spolupracuje jen proto, že jsou tak silnými spojenci. Jinak jsou bráni jako příliš nechutní, aby je ostatní rodní nechali přežít. Vypadá to že Samediové nemají žádnou opravdovou organizaci. Během vzácných příležitostí se setkají víc než dva tito Rodní, poví si novinky a každý jde pak svou vlastní cestou. Je sice patrná nějaká snaha tuhle situaci zlepšit, ale pozitivní výsledky se od těchto snah příliš neočekávají. Na druhou stranu kolují zvěsti že se malé skupinky těchto Rodných pozdě v noci shromažďují na hřbitovech. Jsou vysoce nespolečenští a tak lze jen velmi zřídka nalézt v jednom městě více jak dva. Mnoho z nich toužilo za života po sebevraždě nebo pracovali jako patologové.
Zakladatel klanu je znám pouze pod jménem Baron a údajně je to duch skutečně žijícího voodoo kouzelníka. Většina Samedi jsou výbornými Necromancery. Klan je velmi mladý a existuje jen několik stovek let. Říká se, že kdo se dostane do křížku se Samedi, jen těžko na to zapomene. Samedi jsou schopní ukrást Rodnému jeho nesmrtelnost, a to minimálně dočasně. Většina Samedi upřednostňuje při budování svého doupěte blízkost hřbitova nebo přímo hřbitov, s vykopanými tajnými tunely do podzemních pater pohřebních ústavů.
V dnešních nocích se Samediové a Hemmetini hougani snaží navzájem vyhladit. Osamocení a na okraji žijící Samediové se považují za nezávislé v mocenském boji kainitů. Hougani nakládají s existencí Samediů jako s dalším Baronovým vtípkem soudě dle jejich zkušeností s nimi. Samediové naopak uvažují o Hemmetové a společenství kainitů jako o naivních bláznech vedoucích směšné neživoty ve vězeních, která si sami vytvořili.
Voudoun Necromancy:
Vyznavači voudoun se obávají vzbuzování přílišné pozornosti kněží voudoun (houganů), ale zároveň se obávají, že ji ztratí úplně. Žárliví a bojácní vyznavači pravidelně očekávájí že ti nejctnější hougani provozují nebo jsou alespoň zapojeni do magie smrti. Někteří z těch nejhlasitějších udavačů, když právě nepátrají po čarodějnicích, pokrytecky naléhají na své hougany, aby prokleli jejich nepřátele. Někteří z houganů se mnohem více přiklánějí k užívání magie v podvodech a sugesci než využíváním nadpřirozených sil. Příkladem jsou lidští hougani kteří způsobují že se jich lidé bojí kvůli nevhodnému chování a pouhému rozšiřování zvěstí o schopnostech a ochotě seslat prokletí na ostatní na jiné i z těch nejmalichernějších důvodů. Předvádějí v podstatě karetní triky a všem tvrdí, že se jedná o opravdovou magii. Získávají moc z nemocí, přírodních katastrof a projevů šílenství. Pár zranitelných jedinců se jich může obávat pro schopnost vyvolat a podpořit psychosomatické poruchy - to pomáhá dalšímu navýšení jejich "zlé" pověsti. Pravé projevy voudounské magie nepocházejí od živých houganů, ale od Rodných, kteří využívají na magii bohatý systém víry, aby jim dodal užitečnou moc. Rodní ovšem nevynalezli voudoun, ouangas nebo jim podobné tradice magie smrti; dobrodružnějších pár jedinců si jednoduše přihřálo polívčičku, když se rozšířili zvěsti o zombiích a spolupracujícím bohu smrti a začli pronikat mimo břehy Haiti.
Baron Samedi
Samedi je Pán hřbitova, personifikace přechodu mezi životem a smrtí. Přestože může být považován za zlou a strašidelnou postavu, tak věřící ho neřadí k loa-petro neboli zhoubným duchům. Běžný vyznavač si ho usmiřuje v naději, že doprovodí zesnulé členy jeho rodiny na správné místo jejich odpočinku jako loa-racine nebo-li duch předka. Udělá tak když je potěšen na hřbitově provedenou obětinou jídla, kříže nebo rituálního polatku 3 centimy (pence). Zároveň pánovitý a uličnický, takový je Baron Samedi, který se posmívá lidstvu pro jeho vášně a tužby. Obraz jeho šklebící se tváře zvící lebky shlíží ze stěn "oum phour" a připomíná tak všem, co na něj pohlédnou, pošetilost smrtelnosti tváří v tvář nekonečnosti smrti. Oum phour je středová chýše sakrálních komplexů určených pro voudoun ceremonie.
Jistí Samediové věří, že jejich strašlivý pán je Antediluvián, který pouze převzal podobu haitského ducha. Přestože jejich asociace s Haiti a jeho magií jsou poměrně nové, svou linii berou za velmi starou.
Hougani:
K tomu, aby se stal Baronovým houganem, se okultista zúčastní rituálu vedeného knězem již zasvěceným do jeho služeb. Hougan obětuje jídlo a pití, aby si získal Baronovu pozornost. Doprovázen na bubny se koná obřad, ke kterému se připojí i čekatel v rychlém exstatickém a nesmírně vyčerpávajícím tanci, při kterém se nastolí stav vyššího vědomí (silná upíří konstituce způsobuje, že vyznavač novic potřebuje mnohem delší čas na to aby dosáhl kýženého stavu než běžný smrtelník). Obřad občas trvá mnoho nocí rituálních aktivit předtím než se Baron Samedi uráčí dostavit a vyznavače posednout.